Způsoby lovu

Na jezera jezdíme především na štiky a candáty,stejné druhy jako známe u nás takže i rybolovné techniky budou téměř stejné až na pár podstatných detailů.Lov přívlačí je u nás již dost populární ale na velkých jezerech se používá a je i nejefektivnější Trolling (přívlač za jedoucí motorovou lodí) který je zde nejenže povolen ale chytá se téměř výhradně tímto způsobem. A myslím že jde pro našince o velmi vítanou změnu,nejen proto že lov tímto způsobem je produktivní ale především je ve všech ohledech zajímavější,akčnější a především vzhledem na ohromnou rozlohu jezer procestujete a poznáte nádheru a bohatost švédské přírody.

Asi nejlepší je chytat ve dvojicích a používat dva až čtyři pruty ale v tom případě je nutné mít nějaký držák na pruty.Dají se docela snadno koupit ale samozřejmě platí že čím více prutů tím je manipulace horší nemluvě o tom když přijde více záběrů najednou a štiky kolem člunu krouží tak to je potom lov opravdu zajímavý.Pokud přijde jeden záběr tak se rybář věnuje svému prutu a další rybář musí urychleně ostatní pruty navinout.Ale z mých zkušeností se oba rybáři během jednoho dne sehrají a vše jde automaticky.

Štika je typický dravec, neboť už od 5cm začíná žít dravým způsobem života a od 20cm již tvoří její jídelníček drobné rybky! Tím jsme se dostali k potravě, která je u štiky velmi jednoduchá – ryby a rybičky do velikosti jen o málo menší než je štika. Například okouni, hrouzci, oukleje, plotice a zejména pak ty s drobným poraněním, nemocné a pomalé a tady přicházíme my rybáři z našimi imitacemi,woblery,třpytkami a vším co štiku může nalákat,(nepohrdne prý ani žábou, nebo utopenou myší). Nepohrdne ani menším jedincem svého vlastního druhu. Je velmi žravá, na 1kg přírůstku své hmotnosti spotřebuje až 7kg ryb.asi největší zaevidované úlovky které se mi podařilo vypátrat z literatury jsou: 1.) Guta u Komárna: 47kg-160cm (uhynulá)

2.) Lilienhall-Anglie: 65kg, rok 1765

3.) Vyčegda-býv. SSSR: 80kg

4.) Vranovská přehrada: 27,20kg-137cm, v roce 1988

Také je dobré používat stejné návnady na jednom člunu.Woblery se stejným ponorem (2-5m),nebo gumové návnady atd.Každá návnada potřebuje totiž jinou rychlost člunu a každá se hodí na jiný druh dna.Zpravidla používáme ve vodách které neznáme zpočátku plandavky a rotačky,popřípadě gumové nástrahy nebo jiné levnější varianty a pokud nejsou časté vázky můžem přejít i na dražší woblery.Často se nám stalo že na zajímavém místě kde se dalo očekávat štiky nic nezabralo a při prolovování místa a změně návnad nakonec záběr přišel.A stejně jako u nás platí že odvážným štěstí přeje tak i tady kdo volí nástrahy například woblery s hlubším ponorem aby téměř kopíroval dno (jde znatelně cítit jak se návnada místy dotýká dna) a nebojí se že o něj přijde tak mívá větší štěstí.To samé platí i při prolovování zajímavého místa například spadlý strom nebo rákosí.Tam se oplatí opravdu nahazovat odvážně ale používat rotačky nebo plandavky(dají se koupit i s pérkem proti zachycení v rákosí).

Zásadně se používají návnady světlých barev jelikož voda v Asnenu je tmavá protože většina přítoků do jezer je z lesů plných rašelinišť. Plandavky a rotačky asi stejné jako u nás jen co největší,stříbrné a zlaté,a pokud jsou barvené tak čím světlejší a křiklavější tím líp.

U woblerů platí stejné pravidlo čím světlejší a křiklavější tím líp.A na velikosti nešetřit.Laciné náhražky koupené za 30,- v polsku na burze jednoznačně selhaly,ba dokonce ani nepluly jak by se od nich očekávalo,jen se divně kroutily a ihned jsme pochopili že hodit peníze do kanálu bylo užitečnější.Takže pokud volíme levnější varianty tak gumy a pokud woblery tak dávat přednost osvědčenějším firmám a barvy u nás nejůspěšnější FT (firetiger):

Čím se štika živí.
Štika je na vrcholu potravního řetězce ve sladkovodních vodách,je to téměř výhradně masožravec,již třiseticentimetrová sežere rybku deseticentimetrovou.Štika půlmetrová je pro své okolí nebezpečným predátorem a nad 70cm jsou nedotknutelnými pány vod.Dá se říci že žere úplně všechno včetně opeřenců,plovoucí krysy nebo myši a žáby.V nacpaném břiše štiky se dá najít i dvě nebo tři větší nenatrávené rybky kolem 20-ti cm a to vám ještě jde po třpytce či wobleru.V literatuře se uvádí že vysoce vyvinuté teritoriální chování a současně se žravostí vyhecuje štiku zaútočit na štiku stejně velkou jako je sama.Jsou známy případy kde štika ulovenou rybu natočí tak aby hlava směřovala do žaludku se pro její velikost udusí.Pak lze nalézt mrtvou štiku někde na okraji vody s trčícím ocasem nespolknuté kořisti.Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit že při záběru asi 60cm štiky a zdolávání ji napadla druhá velká štika vydrážděná vibracemi bránící se štiky a na lodi bylo vidět těžké zranění způsobené její větší konkurencí.Sebevědomí štik je ohromné a někdy lze vidět jak štika sleduje vaši zrovna ulovenou štiku až k lodi a neodradí ji ani běžící lodní motor viz záběry v -ostatní-zajímavosti z Youtube zde na stránkách.

Žravost štik je závislá na ročním období a tímto na teplotě vody a obsahu kyslíku v ní nasyceném.V tisku se uvádí zatím nespecifikované období půstu především v letním období , kdy jak mohou rybáři potvrdit nebere nic i na místech na štiky velmi hojných.Obecně platí že nejlepší období pro lov štik je Jaro a Podzim. Chladnější voda je mnohem lépe okysličená a štiky jsou čilejší a v teplé vodě kde je méně kyslíku jsou apatické a na řadu podnětů nereagují. Především na podzim jakmile dojde po létě k ochlazení vody pod 16 °C začínají být štiky aktivní a s příchodem babího léta a poklesem teplot vody pod 10 °C začínají být štiky před nastávající zimou neobyčejně hladové a žravé. To samozřejmě platí i o jaru s tím rozdílem že po zimních měsících vše záleží na období kdy se štiky třou. Tření štik probíhá mezi březnem a dubnem a počet jiker se vyšplhá i na 250 000 kusů. Samozřejmě to záleží na teplotě vody a v posledních letech přijde-li jaro dřív či později.U nás jsou štiky hájeny do 16.června ale ve skandinávii můžem vystihnout období po tření štik tak koncem dubna a květen až do června bývá pro lov štik velmi zajímavý.
V horkém létě nebo během poledních hodin kdy je teplota na jezerech nejvyšší je velice nápomocný vítr a na Asnenu díky větru byly štiky aktivní po celý den.

Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě a teplota vody jsou klíčové pojmy pro určení místa a případně také doby lovu štik. V tropických letních dnech proto hraje pozitivní roli vítr, který prostřednictvím vln pohybuje hladinou. Vlny rozbíjející se o břehy přinášejí kyslík do vody, což znamená přítomnost malých rybek v blízkosti břehů. Pokud tedy v létě v důsledku stejnoměrného větru na návětrné straně pozorujeme dlouhodobý pohyb bílé ryby, určitě budeme uvedenému místu věnovat pozornost. Kyslík do teplé letní vody na stojatých vodách přináší také déšť.

Podzim.
Jakmile odezní letní vedra a listí se začíná barvit dozlatova můžeme říct, že se nachýlil čas štik. Po babím létě, když se vzduch a voda začínají ochlazovat, rána jsou už studená dávají o sobě štiky vědět více než dosud. Ve vodě se totiž zvýšil obsah kyslíku, takže štiky jsou žravější. Většinou loví kdesi pod hladinou avšak ani hlasitá zalovení u hladiny nejsou výjimkou. Často pak vidíme štiky lovit tam, kde jsme je sice předpokládali, avšak kde se po celé horké léto neprojevovaly. Štičí zalovení u břehu či u hladiny na otevřené vodě provází charakteristický „oblouk“ (prohnuté tělo, kdy se štika dere po kořisti), obvykle doprovázený výskokem několika rybiček nad hladinu. Jakmile teplota vody klesne na úroveň zhruba 8–12 °C, štiky už cítí příchod zimy, a jsou proto velmi žravé. Jejich prioritou je nacpat se co možná nejvíc. Musejí si totiž vytvořit dostatečné tukové a energetické zásoby, aby čím jak nejlíp přečkaly mrazivé zimní měsíce. A to je asi ta nevhodnější doba a nejlepší období k ulovení velké trofejní štiky.



optimalizace PageRank.cz

2 visitors online now
2 guests, 0 members
All time: 53 at 10-27-2018 01:52 pm UTC
Max visitors today: 5 at 01:18 am UTC
This month: 37 at 11-08-2018 04:34 am UTC
This year: 53 at 10-27-2018 01:52 pm UTC
Content Protected Using Blog Protector By: PcDrome.