Nekultivovanost švédského národa ležela jeho mladé panovnici, královně Kristýně, dlouho v hlavě. Po vypuknutí třicetileté války pocítila příležitost, jak Švédsko povznést na evropskou úroveň, a vydala svým vojskům pokyn zaútočit na Prahu a zmocnit se tamějších uměleckých a písemných pokladů. Z Čech tak byla jako válečná kořist odvezena slavná sbírka, kterou na přelomu 16. a 17. stol shromáždil na Pražském hradě císař Rudolf II. Celkem se jedná o 470 obrazů a 69 soch včetně legendami opředené Ďáblovy bible.
470 obrazů a 69 soch
Mezi kořistí byly například:
- Codex Gigas – Ďáblova bible
- Codex Argenteus – Stříbrná bible
- portrét Rudolfa II. jako Vertumna od Giuseppe Arcimbolda
- díla Albrechta Dürera
- obrazy Tiziana
- díla Raffaela
- práce Leonarda da Vinciho
- díla Caravaggia
- obrazy Tintoretta
- množství děl nizozemských, italských a německých mistrů
- sochy Adriaena de Vriese
- vědecké přístroje, hodiny, automaty a další kuriozity z Rudolfovy Kunstkammer.
Švédské Nationalmuseum například uvádí, že část dnešních švédských sbírek pochází přímo z Rudolfovy Kunstkammer a byla odvezena jako válečná kořist roku 1648.
…
…
…
…
Kristina I. Švédská
Švédská královna Kristina I. (1626-1689) byla nesporně velmi zajímavou postavou. Nehledejte v ní ale něžnou ženskou duši. Do historie se sice zapsala jako jedna z nejvzdělanějších žen své doby, ale zároveň i nejkontroverznější. Libovala si v zájmech, kterým se věnovali výhradně muži. Nosila pánské oblečení i boty. Jezdila na koni a lovila.
Je popisována jako nežensky vyhlížející, štíhlé postavy a poměrně malého vzrůstu, její výška je odhadována na 150 cm. Svůj malý vzrůst údajně nezakrývala, a ještě nosila boty s nízkou podrážkou. Následkem úrazu páteře v dětství měla deformaci trupu a vychýlení ramene. Mluvila hlubokým hlasem, potrpěla si na drsné žerty a měla zálibu v lovu, vojenské strategii, sběratelství uměleckých předmětů a dalších dobových oborech evropské kultury.